Michal Šíma: „Jsem soutěživý typ, ale závod beru jako hezkou příležitost k setkání s rodinou"
Michale, již loni jste si zaběhl Klánovický půlmaraton. Běžel jste sám nebo jste někoho vyzval na trasu?
Loni jsme z nynější skupiny běželi tři: já a rodiče mé manželky (Renata a Honza). Nebyla to úplně výzva, spíš se to tak hezky sešlo, ale vypadá to, že právě tento závod namotivoval ostatní se připojit a možná z toho bude tradice.
Letos běžíte doslova celá rodina. Představte nám svůj tým.
Z mé části rodiny běžím já a přítel mé sestry, Kryštof. Dále se přidá moje manželka Ester a z její části rodiny běží tatouš Honza, mamouš Renata a její přítel Ondřej. O mezinárodní složení týmu se postará sestra mé ženy, Klára, společně se svým přítelem Willem z Anglie.
Společná fotka po doběhnutí loňského závodu. Honza, Renata a já
Fotka ze závodů v Ladronce. Dcera Timea, manželka Ester, já, sestra Tereza (Klánovický závod neběží, bude mít na starosti Timeu) a její přítel Kryštof
Trénujete společně celá rodina?
Bohužel, to se nám moc nedaří. První společný běh bude právě ten závodní v Klánovicích. Já občas běhám s manželkou, když se nám podaří sehnat hlídání pro roční dceru Timeu. Nedávno se nám podařilo připojit ještě tchána Honzu a dali jsme si cvičných 15 km. Jinak se vzájemně podporujeme na Stravě.
Co máte rád na Klánovickém půlmaratonu?
Primárně prostředí Klánovického lesa. Je to nádherné místo, na závod jako dělané. Je to také dost protiklad k hromadným silničním závodům, kterých se většinou účastním. Takže se těším na menší rodinný závod v terénu, oproti masovce na asfaltu.
Jaký máte vztah ke Klánovicím?
Manželka v Klánovicích vyrůstala a doteď tam bydlí její táta Honza, kterého často navštěvujeme. Myslím, že jsme v Klánovicích minimálně 2x do měsíce a téměř vždy využijeme Klánovický les k tréninku.
Vaše skupinka čítá celkem 8 lidí, včetně Vás. Hecujete se k co nejlepším výkonům nebo berete závod spíš jako hezkou příležitost k setkání?
Já jsem poměrně soutěživý typ a hromadná registrace mě určitě pošťouchla k většímu úsilí při tréninku. Nejvíc se špičkujeme s Kryštofem, i on je totiž velice soutěživý. Mezi námi to hecování funguje velice dobře. Navíc mě porazil na konci dubna na 8 km závodě v Ladronce, tak doufám, že mu porážku teď oplatím.
Celkově to ale bereme jako super příležitost se společně potkat. Po závodě určitě bude rozbor závodů a zvolené taktiky, společné posezení a oběd. Večer nás pak čeká sauna a zasloužený odpočinek.
Čeká na nejlepšího běžce nějaká odměna?
Žádnou odměnu pro nejlepšího běžce připravenou nemáme. Mám ale pro ostatní jedno překvapení po úspěšném dokončení závodu. Tak doufám, že to úspěšně s úsměvem na rtu dokončí celá skupina.
O Michalovi
Sportuje téměř celý život, vyzkoušel toho už opravdu spoustu. Osm let hrál hokej, poté nějakou dobu jezdil na horském kole. V posledních letech si rád zahraje squash nebo vyrazí na umělou stěnu. K běhání ho přivedlo až narození dcery. Ubylo mu volného času a je mnohem těžší plánovat aktivitu s někým dalším. Na běhání je pro něj skvělé, že si může vzít kdykoliv kecky a vyrazit (a jde to i s kočárem). Poslední rok se soustředí i na pravidelný trénink a účastní se i více závodů. Letos bere na Klánovický půlmaraton hned dalších 7 členů rodiny!
Já s manželkou na Pražském Birell run 10k
Já s manželkou na Olomouckém půlmaratonu